"MASTER DISTRIBUTOR"
společnosti DMT SHARP
pro Českou republiku


Sheffield - město nožů a oceli

Nožíři byli v Sheffieldu již od konce 15. století a díky nim a jejich nožům se toto město proslavilo. Pokud se zmíníte kdekoliv na světě o městě jménem Sheffield, bude vám okamžitou a automatickou odpovědí “ocel” a “nožířství”. O jedné z proslulých nožířských větví v Sheffieldu, která přečkala s většími či menšími šrámy do dnešních dnů je tento článek. Jde o skupinu nožířských firem, které působí pod hlavičkou GEORGE IBBERSON Ltd. jako součást holdingu EGGINTON GROUP OF COMPANIES.

George Ibberson Ltd. sdružuje těchto 5 nožířských značek:

  • RODGERS - WOSTENHOLM Ltd., 
  • JOSEPH RODGERS & SONS Ltd., 
  • GEORGE WOSTENHOLM & SON Ltd., 
  • JOHN CLARKE & SON, 
  • WILLIAM RODGERS.
  • Joseph Rodgers & Sons Ltd.

Nejznámější z nich je dozajista firma Joseph Rodgers & Sons Ltd. /1/

Trade markHistorie této firmy je v podstatě historií nožířského průmyslu v Sheffieldu. Rodina Rodgersů byla nožířskou minimálně 300 let. Světově známá obchodní značka (obr. 1) byla udělena Nožířskou společností (The Cutlers Company in Hallamshire) v roce 1682 Johnu Rodgersovi. V roce 1730 se firma skládala ze dvou mužů, bratrů Maurice a Josepha Rodgersových, jejichž působiště bylo v Hollis Croft. V témže roce se přestěhovali na Sycamore Street, ale jak rostl obchod zakoupili i další přilehlé stavby, dokud celý blok domů ohraničený Norfolk Street, Milk Street, Sycamore Street a Flat Street nebyl jejich majetkem. Prostory domů i s příslušenstvím byly zcela přestavěny (poslední úpravy byly provedeny v roce 1869). Nádherné a impozantní průčelí na Norfolk Street a prostory domů i příslušenství jsou bezesporu nejkompaktnějším a nejucelenějším klasickým nožířským provozem na světě. Slavná obchodní značka “hvězda a maltézský kříž” byla v roce 1764 převedena na oba bratry, kterým nic nestálo v cestě za jejich nožířským úspěchem. Firma vyráběla zpočátku převážně nože pro úpravu husích brk na psací pera (tzv. perořízky)(obr.2).

2 tzv. pen-knives (perořízky) od Josepha Rodgerse (1775), z tzv.“kelímkové”oceli, která umožňovala výrobu vynikajících, ostrých a trvanlivých čepelí (Weston Park Museum).

- 2 tzv. pen-knives (perořízky) od Josepha Rodgerse (1775), z tzv.“kelímkové”oceli, která umožňovala výrobu vynikajících, ostrých a trvanlivých čepelí (Weston Park Museum).

V roce 1800 pak přidala ke svému sortimentu ještě kuchyňské nože a o několik let později zahájila výrobu nůžek. V roce 1814 převzala společnost název Joseph Rodgers & Sons. Jméno, které je vážené po dnešek, jméno, které je synonymem k vynikajícím výrobkům v oblasti nožířství. Dalším významným mezníkem pro firmu Joseph Rodgers & Sons je rok 1822, kdy byla povýšena na Cutlers to Her Majesty (nožíře Jejího Veličenstva). Krátce poté jim tuto poctu udělil i švédský král a tak mohli užívat obou vyznamenání.

The Year Knife (Stanley Tools).V roce 1822 vyrobili Rodgersové známý YEAR KNIFE (obr.3) - skládající se z 1822 čepelí, přičemž každý rok přidávali vždy po jednom dalším exempláři, a to až do roku 1950, kdy museli výrobu z technických důvodů ukončit. Současní majitelé obchodní značky Joseph Rodgers YEAR KNIFE částečně obnovili. V roce 1825 otevřela firma Joseph Rodgers & Sons výstavní místnost pro prodej svých výrobků, které ve městě v té době neměly žádné výsadní postavení. Tento experiment měl veliký úspěch což byl důvod k otevření dalších dvou, dnes bychom řekli vzorkových prodejen v roce 1862. Mezi vystaveným zbožím se nacházel i slavný YEAR KNIFE. “Práce s touto nádhernou výstavou je nesmírně obtížná. Pouze pokus o vyčištění a znovu naaranžování více než 1950 čepelí by pro jednoho muže znamenalo téměř 2 týdny velkého úsilí. Aby byl každý nůž celkově vyleštěn by bylo v současné době, v tomto století, velmi drahé”, uvádí Taylor v /1/. YEAR KNIFE lze dnes vidět na výstavce ve foyer Stanley Tools v Sheffieldu.

NORFOLK KNIFE- Ještě větším pokladem je tzv. NORFOLK KNIFE, který byl vyroben mistrem nožířem, jménem Bamforth (obr.4).

The Norfolk Knife, vyrobený Rodgersem pro Great Exibition. Po roce 1878 byl umístěn v Norfolk Works a jen ve výjimečných případech byl propůjčen, a to např. v roce 1935 na výstavu do Army & Navy obchodů v Londýně. Když se v šedesátých letech dostala firma Rodgers do obtíží, byl Norfolk Knife v roce 1969 vydražen v aukční síni Sotheby slavnou firmou Cooper Bros., která jej vystavuje v Cutlers´ Hall, Sheffield.
Taylor v /1/ s nadsázkou uvádí, že každý milovník nožů by před tímto mužem měl stát v pozoru a salutovat. Tak dokonalý je NORFOLK KNIFE, což je až nepochopitelné pro dnešní nejlepší výrobce nožů na světě. Bamforth věnoval své práci 2 roky života, aby vytvořil monumentální mistrovské dílo. Norfolk Knife byl nesporně hvězdou nožířské výstavy The Great Exhibition v Crystal Palace, Londýn 1851. Taylor v /1/ popisuje tento nůž za pomocí citace ze stejného zdroje, který má k dispozici autor tohoto článku /2/. “Na ocelových čepelích je vyleptáno her Majesty (Její Veličenstvo), Princ Consort, president of the United States a dále pohledy na Windsorský hrad a další královské rezidence, americký Bílý dům, Catsworth House, Haddon Hall a jiná zajímavá místa. Střenky jsou vyryty z perleti, představují na jedné straně lov kanců a na straně druhé lov jelenů. Hřbety čepelí jsou znamenitě zdobeny a celkově je to jeden z nekrásnějších výstavních kousků vyrobených v Sheffieldu”. Norfolk Knife byl poté vystaven v Paříži a v New Yorku. Dnes je tento nůž vystaven v celé své kráse v Muniment Room v Cutlers Hall na Church Street v Sheffieldu.

Ve /2/ se dále uvádí (připomínám, že jde o rok 1871-pozn. aut.). “V současné době má tato firma okolo 1700 zaměstnanců, kteří jsou vyškoleni na vysoké úrovni, a kteří vyrábějí týdně kolem 5000 tuctů kuchyňských příborů, 1500 párů krájecích-dranžírovacích nožů, 1500 tuctů kapesních nožů, 1200 tuctů břitev a 1200 tuctů nůžek… Firma má svůj úřad a sklad na Cullumn Street, Fenchurch Street v Londýně, ale také v New Yorku, Montrealu, Torontu a New Orleansu. Základními trhy jsou Spojené státy, Indie, Jižní Amerika, Kanada, Austrálie, Jižní Afrika a západní Indie, ale také samozřejmě bohatý domácí odbyt. Velikost obchodů s Amerikou je ohromná. V roce 1870 sem poslala firma přes 10 tun nožířského zboží”. O obchodu s Evropou není ve /2/ ani zmínka.

Od roku 1871 se obchod ještě více zvětšoval a tak prostory, které firma měla k dispozici již nebyly dostačujícími. Přibližně roku 1880 se firma Rodgers přestěhovala do Sheaf Island Works na Pond Hill, aby zde zřídila továrnu, stále si však držela slavnou adresu na Norfolk Street č. 6. Výstavní síně (vzorkové prodejny) byly otevřeny pro veřejnost v roce 1882 a staly se v Anglii tzv. “must see” (musím vidět) místem. V /6/ v tabulce hlavních sheffieldských nožířských firem podle počtu zaměstnanců z roku 1890 zaujímá firma Rodgers suverénně 1. místo (2000), když 2. místo obsadila firma Walker & Hall s 800 zaměstnanci. Tímto rokem však končí nejslavnější éra sheffieldského nožířství. Levine dokonce tvrdí, že “Joseph Rodgers & Sons byli v 19. století nejznámější nožířskou firmou na světě” /8/.

Umíráček rozmachu sheffieldského nožířství začal vyzvánět v roce 1891 se zavedením Dingley-McKinley Tariff Act ( dnes bychom řekli – typické ochranářské opatření). Tento poplatek způsobil, že prodeje do Spojených států byly přes noc téměř nemožné. Všechny společnosti, které v té době obchodovaly s USA doznaly újmy. Jakoby toho nebylo dost, vyžádala si I. Světová válka stovky životů mladých sheffieldských mužů. Vynález nerezové oceli byl dalším hřebíčkem do rakve “stříbrného” průmyslu. Aby byla zachována tradice, odmítl se nožířský průmysl změnit a včas se nepřizpůsobil technologickým požadavkům doby. Země třetího světa, které závisí na výrobě z nerezové oceli začaly potápět sheffieldké značky v moři laciných nožířských výrobků. Redukce výroby byla nevyhnutelná.

V roce 1939 čelil sheffieldský průmysl naprosto stejným problémům jako o 25 let dříve. Jak přizpůsobit objem výroby běžné produkce v míru, aby bylo vyhověno válečným požadavkům. Nožířský průmysl byl stále ještě zastíněn městským ocelářským průmyslem, nicméně nožířské firmy již hrály důležitou roli v zásobování Spojenců.
Zjistit a uveřejnit detaily o výrobě jednotlivých nožířských firem v průběhu 2. Světové války je nesmírně obtížné. Dochováno bylo jen malé množství záznamů a armádní kontrakty byly tajné. Rodgers sám navrhl speciální CLASP KNIFE (obr. 5.).

Rodgersovy vojenské nože- Rodgersovy vojenské nože byly v průběhu 2. Světové války vyráběny podle původních victoriánských vzorů.

Pravděpodobně nejvíce sběrateli vyhledávaný je raritní SPECIAL FORCES a OSS CLASP KNIFE. Obsahuje nůž, kleště na dráty, pilku a šroubovák a je předobrazem dnešních populárních nářaďových nožů (tools) /6/. Válka sice znamenala množství speciálních zakázek, ty však nevykompenzovaly snížení objemu přepychového kovaného průmyslu, který navíc trpěl nedostatkem kvalitního materiálu (Rodgers natrvalo zavřel své oddělení s nádobím pro nedostatek niklu /6/). Rovněž zámořské trhy byly uzavřeny. Nejlepší charakteristikou státních (rozuměj vojenských) zakázek byly vysoké objemy výroby při minimálním zisku.

V polovině 60. let tohoto století zakoupila firma Rodgers zařízení Cooper and Sons Ltd., opustila Pond Hill a přestěhovala se do Cooperových prostor na St. Mary´s Gate. Další stěhování se uskutečnilo v roce 1971, kdy Rodgers zakoupil firmu George Wostenholm & Sons Ltd. a přestěhoval se na Guernsey Road, Heeley v Sheffieldu (k této fúzi se ještě vrátíme). Rodgers/Wostenholm získali v roce 1975 i Richardse. Následně se slavná stará jména stala majetkem známé americké firmy Imperial Knife Co. V roce 1981 se společnost Rodgers/Wostenholm přestěhovala z Guernsey Road do Richardsovy továrny na Moore Street v Sheffieldu. V roce 1985 byl na firmu Richards uvalen prozatímní správce a firma pak nakonec podléhá likvidaci. Společnost Imperial Knife Co. skončila zhruba o 12 měsíců dříve, kdy utrpěla podstatné ztráty a tak přišla o veškerá vlastnická práva (přešla do vlastnictví slavných Schrade Cutlery).

Kontrolu nad některými obchodními majetky a obchodními značkami získal jeden z ředitelů společnosti pan Victor Rickless a firmu přestěhoval do prostor společnosti John Clarke & Son na Garden Street v Sheffieldu, přičemž přijal název Meteor Industries. Tento krátký pokus vydělat peníze na nejslavnějších sheffieldských značkách trval jen několik měsíců a způsobil ukončení činnosti některých nožířů. A tak se dostáváme do poměrů, které platí dosud. V srpnu 1983 ředitelé Egginton Bros. Ltd. zakoupili značky, které byly majetkem George Ibberson Ltd. a učinili nabídku likvidátorské společnosti k odkoupení některých značek, které byly dříve majetkem Meteor Industries. Nabídka byla přijata. Díky tomu značky Joseph Rodgers a George Wostenholm přežily.

Britské vojenské nože

V současné době nabízí značka Rodgers celou škálu nožů zavíracích, více i jednoprvkových, vesměs v tradičním designu.

Za zvláštní pozornost stojí tradiční britské vojenské zavírací nože s jedním až třemi prvky, které tvoří základní čepel, otvírač konzerv a námořní špice.

Rodgers je i tradičním výrobcem vojenského nože, model JS (Jungle Survival) a speciálních setů pro námořní a letecké posádky při záchranářských pracích (obr.6).

- Britské vojenské nože současné produkce od firmy JOSEPH RODGERS.

GEORGE WOSTENHOLM & SON Ltd.

Společnost George Wostenholm & Son Ltd., tvůrci světově známého I*XL nožířství měla své počátky roku 1785 /5/, resp. 1787 /3,4/. Firma začala pracovat díky Georgovi Wolstenholmovi (ano, čtete správně s dvěma l) – pracujícímu nožíři, který byl dán do učení, jak je patrné z registru Cutler´s Company of Sheffield (Společnost nožířů v Sheffieldu) v roce 1730. George měl syna Henryho, který přenechal business svému nejstaršímu synovi – dalšímu Georgovi. George II. shledává jméno Wolstenholm příliš nepraktickým (dlouhým) pro označování nožů, jež se používaly pro seřezávání brků na psací pera (tzv. perořízky). Proto tento muž poprvé vynechává ve svém jménu L a od té doby je jméno kráceno do podoby Wostenholm navždy.

Syn George Wostenholma II., George III. vstoupil do firmy v roce 1833 a jelikož to byl člověk neuvěřitelně energický a schopný, rozvinul obchod ve velké míře. George Wostenholm III. byl nejen vynikajícím obchodníkem, ale byl i dokonalým praktikem v nožířském oboru. Právě on organizoval tzv. “kočárové obchody” (předchůdce dnešních obchodních cestujících), kdy se prováděl rozvoz zboží do obchodů. Při jedné příležitosti jel George III. se svým skladem nožů do Londýna, ale obchod byl špatný a tak přivezl nože zpět do Sheffieldu. Tehdy přesvědčil svého otce, aby mu dovolil odvézt nože do New Yorku a tak vyrazil na cestu na obchodní lodi jménem “Sarah Jane”. Cesta trvala 6 týdnů a byla tak úspěšná, že Wostenholm navštívil Ameriku i rok poté. Z těchto skromných začátků se poptávka po Wostenholmových nožích zvyšovala v USA natolik, že v průběhu dalších let rozšířil obchod bez většího úsilí i na dalších trzích.

Wostenholmové stáli u zrodu vývoje prvního tzv. BOWIE nože, který sehrál důležitou roli v životě legendárního amerického plukovníka Jamese BOWIEHO, po kterém nůž získal své jméno. Wostenholmův BOWIE nůž se známým označením I*XL byl nalezen na jeho uniformě poté, co padl v boji během obrany pevnosti Alamo roku 1836 /7/. 23.března 1992 dala firma Butterfield & Butterfield do aukce dvě z nejrozsáhlejších a nejlepších kolekcí BOWIE nožů na světě. Jednou z nejdražších vydražených položek v této aukci byl právě Wostenholmův I*XL Bowie nůž 1.generace v IA kvalitě, který tehdy dosáhl 132 000 USD.

V roce 1851 byl George Wostenholm jedním z nožířských porotců na Great Exhibition v Londýně. Byl také smírčím soudcem ve městě Sheffield a v roce 1856 zastoupil i nejprestižnější úřad: Master of the Sheffield Cutler´s Co. Právě tomuto muži je Sheffield zavázán. Koupil okolo 150 akrů obytné plochy a nádherně ji zušlechtil. Jeho památka žije ve jménech ulic jako např. Wostenholm Road a Washington Road (podle názvu Wostenholmovy slavné továrny Washington Works). Soukromá firma byla změněna těsně před smrtí George Wostenholma III. v roce 1875 na Limited Comp. se základním kapitálem 100.000 Liber. Podíly činily po následujících 5 letech cca 10% a byly téměř celé rozděleny personálu. Tak si majitelé vážili zaměstnanců. Z tabulky v /6/ plyne, že u firmy Wostenholm bylo v roce 1890 zaměstnáno 700 pracovníků a byla v pořadí na 4. místě ze sheffieldských nožířských firem. V roce 1914 to bylo již pouze 400 zaměstnanců a to stačilo na 9. místo. V roce 1930 bylo ve firmě zaměstnáno pouze okolo 65 dělníků. Na počátku 2. Světové války se 2/3 kapacity věnovalo státním zakázkám. Pak v prosinci 1940 Washington Works utrpěly přímý zásah při náletu, který zničil 2 kotle, parní stroj a tovární komín. Továrna Washington Works byla Bowie nože z konce 19. století sice roku 1978 zbourána, ale slavná značka I*XL žije dál, jak uvádíme na jiném místě v souvislosti s jejím prodejem firmě Rodgers v roce 1971. I*XL znamená I EXCEL = JSEM VÝBORNÝ! Pod touto značkou vyrábějí její dnešní majitelé tradiční I*XL zavírací nože, ale hlavně-vrátili se po dvouleté přípravě k výrobě tradičních BOWIE nožů v exkluzivním a originálním provedení z materiálu, který je obdobný původnímu (karbonová ocel EN 9) o délce čepele 10” (25 cm). Tyto nože jsou určeny pro nejnáročnější sběratele. Kromě nich se vyrábějí samozřejmě i užitkové BOWIE nože o délce čepele 6” (15cm). A protože George Wostenholm & Son Ltd. se proslavili především svými noži BOWIE, věnujeme právě jim obrazový příspěvek (obr.7).

Bowie nože z konce 19. století (dobový katalog Wostenholm & Son Ltd.).

GEORGE IBBERSON Ltd.

Ibberson podle dostupných zdrojů vyrábí nože v Sheffieldu už od roku 1666. George Ibberson vybudoval společnost v roce 1700. Je pozoruhodné, že nejméně 29 členů Ibbersonovy rodiny obdrželo obchodní značku udělovanou Company of Cutlers v Hallamshire mezi léty 1718 až 1977 /1/. Pravděpodobně nejznámějším Ibbersonovým znakem jsou “housle”. Tato značka byla udělena v roce 1880 a používá se dodnes. Dva z dlouhé řady Ibbersonů získali titul “Mistr nožíř” – Joseph Ibberson v roce 1759 a William – Billy Ibberson v roce 1954. První sheffieldský kuchyňský nůž z nerezové oceli byl vyroben v roce 1913 pravděpodobně ve spolupráci firem Joseph Ibberson a Thomas Firth & Sons Ltd. (výrobce oceli). Čepel tohoto nože je vystavena v Cutlers Hall, Sheffield. Ibberson měl své továrny v roce 1937 na Rockingham St. a na West St. V průběhu Druhé světové války se továrna na Rockingham Street “Violin Works” stala hlavním stanem celé firmy. V roce 1943 byla společnost W.G.Ibberson požádána, aby vyrobila britskou verzi německých vypadávacích nožů. Tento dvojúčelový nůž byl navržen pro speciální parašutistické oddíly “paratrooper”. Otevíral se jednou rukou, když jeho čepel se uvolnila díky gravitační síle. Předběžný rozpočet činil asi 100 000 kusů těchto vypadávacích nožů, vyrobených Ibbersonem a asi 30 000 dalších, vyrobených Rodgersem. (To, že se jich dochovalo jen několik, vedlo k předpokladu, že by mohly být stále ještě uschovány v nějakém státním skladu.) /6/ (obr.8, 8a).

William G. Ibberson s prototypem vypadávacího nože.

 - William G. Ibberson s prototypem
vypadávacího nože.

Poválečná situace si vyžádala četné finance, dokud firmu nepřevzala British Syphon Group, která přemístila výrobu do Scotland Street. Výrobní i obchodní management setrval a společnost musela být znovu prodána. Novým majitelem se stal MAB Ltd. Opět byla část zaměstnanců přesunuta, tentokrát do Portobella v Sheffieldu. Likvidace nakonec přemohla i jméno Ibberson a jeho značku, a to v roce 1983.

Detail části vypadávacího -
nože G. Ibberson s firemními znaky a ENO (GEORGE IBBERSON LTD./ HOUSLE / SHEFFIELD, ENO / ČÍSELNÉ OZNAČENÍ). ENO = Empire Number.

Ředitelé společnosti Egginton Bros Ltd. rozhodli, že by jméno Ibberson nemělo upadnout v F/S dýky Commandos firmy IBBERSONzapomnění a tak koupili od likvidátorů veškerý majetek včetně obchodní značky jak jsme již uvedli v souvislosti s firmou Joseph Rodgers & Sons Ltd.

Nová společnost George Ibberson Ltd. znovu začala s výrobou kapesních nožů v Portabello. Dnes se zde vyrábí celá škála nožířského zboží, včetně COMMANDO KNIVES (obr.9).

- F/S dýky Commandos firmy IBBERSON, současná produkce.

Josef Weissenstein
Klub sběratelů nožů

Použitá literatura:

  1. Taylor, J.: I*XL, The Star And Cross And The Rest – Where Are They Now? , The Journal of American Knife Collecting EDGES. 1992, Summer, s. 20-22, 70-71 
  2. Joseph Rodgers & Sons, Limd., Cutlers to her Majesty, 6, Norfolk Street, Sheffield. The Ironmonger, 1871. 
  3. Serving the Nation and the World through 15 Reigns. Příloha k některým nožířským setům. The Egginton Group of Companies.
  4. Titulní stránka současného katalogu nožířské skupiny George Ibberson (Sheffield) Ltd. 
  5. The History of I*XL Cutlery – úvod historického katalogu firmy George Wostenholm(nedatováno). 
  6. Tweedale, G.: The Sheffield Knife Book (A History and Collectors´Guide), Hallamshire Press, Sheffield, 1996. 
  7. Goodwin, J.: Soukromé sdělení, 1998.
  8. Levine, B.: Pocket – Knives (The Collector´s Guide to Identifying, Buying, and Enjoying Vintage Pocketknives), s. 49, Courage Booc, Philadelphia, 1993.

Autor by rád poděkoval panu Jamesi Goodwinovi z obchodní skupiny GEORGE IBBERSON (Sheffield) Ltd. za účinnou pomoc na přípravě podkladů pro tento článek.

HISTORIE I*XL CUTLERY

Společnost George Wostenholm & Son Ltd., tvůrců světově známého I*XL nožířství měla své počátky ve velmi malém oboru před tolika lety, kolik jich dopočítáte při zpátečním propočktu k roku 1785. Firma začala pracovat díky Georgovi Wostenholmovi - pracujícímu nožíři, který byl dán do učení ,jak je patrné z registru Cutler´s Company of Sheffield, v roce 1730. Georgeovi se narodil syn Henry. Ten přenechal business jeho nejstaršímu synovi - dalšímu Georgeovi. Tento muž - Georg Wolstenholm, shledává jméno Wolstenholm příliš dlouhé na jazýček rukojeti u jeho nožů, jež se používaly na seřezávání brk u psacích per. Proto tento muž poprvé vynechává ve svém jménu L a od té doby je jméno zkráceno do podoby Wostenholm navždy.

Třetí George, syn Georgeho, o kterém jsme se právě zmínili, vstoupil do obchodu v roce 1833 a jelikož to byl člověk neuvěřitelně energický a chopný, rozvinul obchod ve veliké míře. Jeho portrét je umístěn v čele tohoto článku. Narodil se v roce 1800. Ještě stále existuje pokladní kniha ve Washington Works, kde napsáno jeho vlastní rukou, můžeme nalézt záznamy typu: Listopad 1829 Dostavník do Birminghamu 1L a pod. Je to také jeden z významných nápisů na náhrobku Pánů. Z roku 1834 existují záznamy obchodníků mezi Georgem Wostenholmem a Wippell Bros & Row., známé a dávno zavedené železářství i nožíři z Exeteru. Tento třetí George byl dokonalým praktikem v oboru nožířském ajak se ukázalo, měl i značný dar jako obchodník. Právě on vytvořil tyto houževnaté kočárové obchody, aby mohl prodávat a rozvážet své zboží. Zvykem v této době byla výroba na sklad a později rozvoz do obchodů. Při jedné příleýitosti, okolo roku 1830, jel se svým skladem nožů do Londýna, ale obchod byl špatný. Prodej nožů byl téměř nemožný a tak k nechuti a zklamáníjeho otce přivezl nože zpět do Sheffieldu. Později přemluvil svého otce, aby mu dovolil odvézt nože do New Yorku a tak vyrazil na cestu na obchodní lodi jménem “Sarah Jane”.Cesta trvala 6 týdnů. Byl tak úspěšný, že Ameriku navštívil i rok poté. Z těchto malých začátků začala být poptávka po Wostenholmových nožích ve Spojených Státech tak veliká, že v průběhu dalších let i bez většího úsilí vytvořil obchod i na jiných trzích. Přes to všechno, když v roce 1876 zemřel, v jeho téměř 77 letech, činila jeho závěť přes 300 000 L, v dnešní době se jedná o velmi výraznou finanční částku.

V roce 1851 byl jedním z nožířských porotců na Velké Londýnské Výstavě. Byl také smírčím soudcem ve městě Sheffield a v roce 1856 zastoupil i starodávný úřad: Master of the Sheffield Cutler´s Co. Právě tomuto muži je Sheffield zavázán. Koupil okolo 150 akrů obytné plochy a nádherně ji zušlechtil. Vytvořil zde cesty, zasadil limetové stromy, které mají v dnešní době již úctyhodnou velikost a časně z léta rozzáří tvář každého, kdo je uvidí. Jeho památka žije ve jménech ulic jako např. Wostenholm Road a Washington Road. Současná továrna, Washington Works,byla zakoupena v roce 1850. Další dodatky byly učiněny v pozdějších letecha v současné době čítá asi 3 akry půdy. Je vybavena nejlepšími a nejnovějšími stroji a vyrábí nožířsdké výrobky vysoké kvality pro různé účely. Pokud se jakýkoliv čtenář tohoto článku dostane do Sheffeildu a zbyde mu půl hodinka volného času, bude potěšením managementu, provest ho po okolí. Kromě velmi zajímavé ruční i strojové práce uvidí i ruční kování čepelí nožů tak jak byly kovány v Sheffieldu po téměř 1000 let.

Obchod byl změněn v Limited Company v roce 1875. Kapitál firmy činil 100 000L, s dividendami okolo 10% pro následujících 5 let. Příděli podílů byly téměř celé dány personálu a pracovníkům.
Vysoce kvalitní I*XL vděčí z větší části schopnostem a umu zaměstnanců, z nichž mnozí jsou potomky rodin, kteří ve Washingtonu Works pracují již po generace. Před pár lety pracovali na 1 pracovišti starý nožíř, jeho syn a vnuk. Děda pracoval ve Wostenholmu už od svých dětských let. V současné době je vlastníkem většinového podílu, ale jeho syn a vnuk stále patří do firmy. Pravnuk v současné době navštěvuje školu, ale jistě po studiích doplní rodinné řady. V roce 1930 bylo ve firmě zaměstnáno okolo 65 dělníků. Pro Washington Works pracují již 25 i více let. Jeden z nožířů zde ručně ková čepele již téměř 70 let.

George Wostenholm & Son vždy získali nejvyšší možné ocenění kdykoliv vystavovali na všech mezinárodních výstavách. Londýnem v roce 1851 počínaje, Paříží v roce 1900 konče. Zde obdrželi Gran Prix a stali se tak jedinou firmou z anglických výrobců, která dostala tuto cenu v oboru nožířství.

I*XL znamená I EXCEL = Jsem výborný!

V roce 1939 čelil Sheffieldský průmysl naprosto stejným problémům, kterým čelil již o 25 let dříve. Jak změnit objem výroby z normální mírové práce tak, aby bylo vyhověno válečným požadavkům. Nožířský a průmysl by stále ještě zastíněn městským ocelářským průmyslem, nicméně nožíři již hráli důležitou roli v zásobování Spojenců.

Zjistit a uveřejnit detaily o práci individuálních firem v průběhu 2.světové války je nesmírně obtížné. Dochováno bylo jen malé množství záznamů a armádní kontrakty byly tajné. Tak jako v roce 1914 stroje které byly používány pro nožířskou výrobu mohly být s malými úpravami použity k výrobě zbraní. Harrison Bros & Howson použili přesně stejné lisy jako v 1. Světové válce, na opětovnou výrobu milionů kovových helem společně s velkým, množstvím sterilizujících bubnů a tělních pancéřových desek. Viners vyráběl velké množství ocelových helem, dýmovnice, protitankové granáty, telefonní budky, kování pro Boforské zbraně, Commando nože, doutnáky a části na pušku. Thos Turner dodával the NAAFI se lžičkou, vidličkou a noži a také vyráběl zásobníky, commando nože a zapínací, spínací???nože.Bojové nože byly zřejmě rozhodující pro Britskou vojenskou kampaň. V roce 1943 W.G. Ibberson a jeho společnost byla požádána, aby vyrobila Britskou verzi německých vypadávacích nožů. –Tento dvojitý účelový nářaďák a zabiják v jednom byl navržen pro paratrooper. Mohl být otvírán pouze jednou rukou s čepelí, která se uvolnila díky přitažlivé síle. Předběžný rozpočet činil asi 100000kusů těchto vypadávacích nožů, vyrobených Ibbersonem a asi 30 000 dalších, vyrobených Rodgersem. (To, že se jich dochovalo jen pár, vedlo jednoho historika k předpokladu, že by mohly být stále ještě zavřené v nějakém státním skladu).

Rodgers sám navrhl speciální clasp – spínat?? nůž. Pravděpodobně nejvíce vyhledávaný sběrateli je raritní Special Forces a OSS clasp nůž. Stejně tak jako tool i nůž, který obsahuje kleště na dráty, pilku a šroubovák. Byl vyroben podle vzoru jedné Viktoriánské firmy. Každopádně celkový odhad válečné výroby Sheffieldského nožového průmyslu je velmi složitý. Tak jako za 1. Světové války sebou tento konflikt přinesl rozkol stejný jako zvětšující se objednávky. Předpověď přepychového kovaného průmyslu byl zasažen množstvím objednávek, zásoby nerezové oceli a dalších materiálů byly ale brzy omezeny (Rodgers natrvalo zavřel své oddělení s nádobím pro nedostatek niklu) a i jiné zámořské trhy byly uzavřeny. U Wostenholmů se téměř 2 třetiny práce účastnily na výrobě státních zakázek. Pak v prosinci 1940 Washingtonské továrny utrpěly přímý zásah leteckým náletem, který zničil 2 kotle. Parní stroj a 90 stop vysoký komín. Thos Turnerova továrna byla několikrát zničená a 2 přímé zásahy zapříčinily demolici téměř celé staré budovy. Horní podlaží Vinerovy továrny zůstalo v plamenech. Nepatrná data, která přežila u pár společností dala podnět k tomu, že se válka nepovažovala za zvláštní výnosné období, co se průmyslu týče. Na příklad Joseph Rodgers měl v roce 1939 ztrátu 2.604 liber a ačkoliv se výdělky znovu zlepšily, odhadují se okolo 6.000 liber mezi roky 1940-1942. Wostenholmův průměrný výnos byl asi 5.000 liber mezi roky 1939-41 dostačující na zaplacení 10ti procentních dividend. Válka pravděpodobně pomohla návratu těmto společnostem zpět k zisku, ale jejich vystoupení bylo jen málo efektní. Vysoké objemy výroby a štíhlé výdělky by byly pravděpodobně nejlepší charakteristikou státních zakázek.




Tvorba webových stránek eBRÁNA s.r.o. Webové stránky a kvalitní CMS